Gutštejn
Těšíte-li se na tradiční povídání o stavebně historickém vývoji hradu, tak se těšíte marně. Později ji sem jistě taky zařadím, ale momentálně předkládám jednu zajímavost ze života tohoto hradu. Tohle se v běžných informacích o hradech nedozvíte.
Od konce 15. století do třicátých let 16. stol. se Gutštejn změnil v lapkovské sídlo. V této době mnozí šlechtici vypovídali válku celé zemi, hlavně přepadávali měšťany, kupce i řemeslníky. Někteří z rodu Gutštejnů se těchto akcí sami účastnili, později „jen“ propůjčovali svůj hrad různým lapkům, byli tu vězněni lidé unesení pro výkupné. Oporu to měli na začátku 16. století známí lapkové rytíři Kaufunkové z Chlumu. Roku 1520 zastavili chudnoucí Gutštejnové hrad s okolním panstvím (mělo jen 5 vsí) Mořici Širntingárovi ze Širntingu, který v podpoře různých lupičů pokračoval. Známou postavou se stal obávaný německý zabiják rytíř Hans Toman z Absbergu, který vedl soukromou válku proti Norimberku a brzo proti všem bavorským říšským městům. Přepadal měšťany, bohaté i chudé, olupoval je, unášel a požadoval výkupné. Pokud se zdráhali, zabíjel je nebo jim usekával ruce. Jsou dokonce zprávy o tom, že chudí zajatí tovaryši ho prosili, aby jim usekl jen levou ruku, aby se mohli dál alespoň omezeně živit řemeslem. Roku 1523 spojená vojska švábských měst dobyla Tomanův hrad a ten se s rodinou přestěhoval do Čech, pobýval na panstvích svých ochránců Gutštejnů. Pokračoval v loupení v Bavorsku i v Čechách a unesené odvážel na hrady svých západočeských příznivců (mezi šlechtou jich měl mnoho), rovněž na Gutštejn. Někteří z unesených o tom podali svědectví. Norimberk pak vypsal odměnu na jeho hlavu a židovský krčmář a překupník kradeného zboží ho ve Starém Sedlišti na Tachovsku opil a pak zastřelil (došlo k tomu asi roku 1531).
Po roce 1534 se hrad opět vrátil do rukou pánů z Gutštejna, ale ti ho r. 1549 prodali Hanušovi Elpognárovi z Dolního Šenfeldu, majiteli panství Bezdružice. Tím definitivně skončila lapkovská éra v dějinách hradu.
text od dr. K. Wasky
A teď oficiální historické informace z internetu
První písemná zmínka o hradu a jeho vlastníku je z roku 1319, kdy tepelský opat pronajal Jetřichovi I. z Gutštejna a jeho synu Sezemovi tři vesnice. Roku 1369 víme již o třech bratrech, Janovi, Jetřichovi II. a Půtovi z Gutštejna. Zakladatel rodu Jetřich II. zemřel v roce 1417. Jeho syn Burian sídlil na Rabštejně a Nečtinách, Jan na Bělé, oba později na hradě Gutštejn. Roku 1422 oblehl hrad Jan Žižka s Pražany a hrad dobyl. Oba bratři se o majetek rozdělili, přičemž Gutštejn připadl Janovi, který byl ženatý s dcerou Přibíka z Klenové. Jako přívrženec císaře Zikmunda získal za svou pomoc řadu vesnic z majetku klášterů v Chotěšově, Pivoni a Plasích.
Po jeho smrti v roce 1453 získal hrad jeho bratr Burian. Ten mezitím velmi zbohatl, patřila mu Bělá, Rabštejn nad Střelou, Nečtiny, Tachov a Komberk byl i krajským hejtmanem na Žatecku a Plzeňsku a spravoval chotěšovský klášter. Přestože byl katolík, po roce 1448 se přidal na stranu Jiřího z Poděbrad. V roce 1450 se mu podařilo u Stříbra zajmout posla s dopisem usvědčujícím Oldřicha II. z Rožmberka z organizování intervence cizích vojsk do Čech, a umožnil tak králi politickou izolaci jeho protivníka.
Jeho syn Burian zvaný „Bohatý“ získal další statky v Čechách a Bavorsku, roku 1465 se přidal k jednotě zelenohorské a vedl jednání s císařem Fridrichem III., který katolickým pánům udělil mincovní právo v Plzni. Pak krátce podporoval uherského krále Matyáše, ale po nástupu Vladislava II. Jagelonského na český trůn se přidal na jeho stranu. Již roku 1472 se stal vrchním komorníkem království a roku 1477 vedl Vladislavovo vojsko, kterému se nepodařilo dobýt Plzeň obsazenou Matyášovým vojskem. Roku 1485 se stal nejvyšším kancléřem a nadále se bezohledně obohacoval. Zanechal po sobě pět synů Buriana, Jana, Jetřicha, Volfa, Kryštofa a Jindřicha.
Není známo, kdo z bratrů vlastnil Gutštejn. Postupně však zemřeli a zůstal jen Volf, ten ale sídlil v Chyši. Když roku 1545 Volf zemřel, zdědil hrad jeho syn Viktorin; ten ho roku 1549 prodal majiteli Bezdružic Hanušovi Elpognarovi z Dolního Šenfeldu. Pro potřeby mocného rodu Gutštejn už nevyhovoval a tak bylo v 16. století středisko panství přeneseno do Bezdružic a hrad byl opuštěn. Rod Gutštejnů vymřel roku 1747.